MODELY POSTUPY

SESAZENÍ KOL PRO 310.0

Pro dosažení co nejvěrnějšího vzhledu lokomotivy 310.0  jsou klíčová modelová kola. Modelů vhodných k přestavbě je jako šafránu a tak jsem připravil omezenou sérii mosazných odlitků kol a nerezových obručí.  Zde uvádím návod na jejich sestavení.

1. příprava
Obruče vyčistit – odmastit (doporučuji isopropyl) a zbavit šponek uvnitř.
Hvězdice kol – odříznout nálitek na kole (ideálně žiletkovou pilkou)
Do středu hvězdic odvrtat otvor 1,9mm (2mm už je moc!!)
Do hvězdice uprostřed vyrobte závit M2 (ono to jen načechrá závit – vroubky)
Do míst pro čep spojnic je potřeba udělat závit M1 (lze i později, ale v tuto chvíli se to lépe dělá)
Pokud chcete pískovat, tak teď – po sesazení už ne!

Izolační lak, odříznutí nálitků na hvězdici.


Odvrtání otvoru 1,9mm + vyříznutí závitu M2 (resp. jeho náznaku)

2. Přípravek pro stáčení hvězdic kol
– kulatina 8mm,  d= 5cm a více, jen pro uchycení do čelistí soustruhu
– na jednom konci ubrat na 6mm v délce 2mm a uprostřed kulatiny závit M2 (hloubka alespoň 5mm)
– kulatinu vystředit v soustruhu tak aby díra se závitem byla přesně prosti koníku (uprostřed)
– na kulatinu se budou plošší stranou za šroubek M2 montovat hvězdice k opracování

Přípravek na stáčení – upnutý v kleštinové upínce pro větší přesnost. Rozměry jsou v textu výše.

2. Úprava hvězdic
– Po upnutí přípravku do soustruhu a hvězdice do přípravku se musí být kolo vystředěno
– nyní stočíte kolo na 9,6mm. Zde pozor – vyzkoušej vložit hvězdici do obruče (musí tam být „trošku“ volné)
– pozor ne všechny hvězdice jsou stejné – je to dáno technologii lití.
– po stočení nesmí propadnout obručí skrz – vpředu obruče je nálitek 0,2 o který se hvězdice opře
– stočíte si všechny hvězdice
– stočené hvězdice se z přední strany (vystouplé protizávaží), natřou (nastříkají) nevodivým lakem
(doporučuji ochranný lak na plošné spoje).
– důležité je přední hrana obruče a obvod kola (všude tam, kde se dotýká s obručí) – obruč se nenatírá!!
– Lak se nechá vytvrdnout cca 30minut (nesmí být 100% vytvrdnutý, aby neztratil pružnost)
 

Stáčení hvězdice v přípravku – po stočení je potřeba obruč zkusit – musí jít volně a lehounince „kvedlat“.
Meziprostor vymezíme lepidlem nebo nylonovou pásku (kdo máte).

3. finální sesazení
– při sesazování pomocí soustruhu, je třeba mít soustruh seřízen – zejména na souosost koníku a vřetena!
– obruč chytneme do čelistí soustruhu okolkem ven – hvězdice se „lisuje“ odzadu dopředu
– hvězdice i po nalakování musí jít do obruče volně nebo jen lehce s odporem (volně je lepší)
– do koníku upneme přípravek (a nebo přesnou závitovou tyčku M2), na kterém je na šroubku bez hlavičky
(jen na závitu) nasazena hvězdice  vystouplým závažím k pohledové straně (tedy směrem do obruče)
– hvězdice se po obvodu natře vteřiňákem (doporučuji gel) a ihned se pomalu zasune do obruče – lehce!!!!
– není špatné mít zpomalovač vtěřiňáku a vrstva vtěřiňáku musí být tenoulinká a nemusí být 100% po obvodu
– lepidlo se nanese na zaschlý lak. Lepidlo s lakem vytvoří pevnou – pružnou nevodivou vrstvu.
– ihned povolíme obruč a zkusíme (třeba nasazením na vrtačku s oskou, zda kolo neháže – pohledem)
– pokud kolo háže – tak okamžitě rozlisovat!!! (a znovu)
– okamžitě proměříme šlusmetrem, zda je hvězdice nevodivě vlepena do obruče. Pokud je tam šlus, tak okamžitě rozlisovat!
– pokud to již nejde rozlisovat, pomůže nahřátí kola např. horkovzdušnou pistolí (200°C) a lepidlo povolí
– chce to cvik, ale dá se to udělat bez chyby napoprvé.
– Pokud se vše povedlo – je potřeba se později vyvarovat tepelnému namáhání kola!!! např. pájkou při letování převodovky
nebo podobně). Při teplotě nad 90° riskuje poškození nevodivé vrstvy nebo snížení pevnosti.

Hvězdice se natře lakem, následně se hvězdice upne na koník a jemně nasunout do sebe.

Zkouška „házivosti“ na frézce na trnu d=2 , zkoška šlusmetrem a máme hotovo.  Kolo se pak nalisuje na
osku d2, ale pozor v případě že použijete pojezd PG, bude ještě uprostřed ozubené kolo. Lisování kol se provádí
proti hvězdici – ne proti obruči – jinak si obruč utrhnete od hvězdice. Pevnost lepeného spoje je pro modelový
provoz dostatečný a dlouhodobě ověřený i na velkých průměrech.

tip1
– kdo si troufne, může lak nahradit rovnou černou barvou a kola slisovat už barvená. Výsledek je famózní. Ale pozor,
barva je křehčí a také se může vytlačit lepidlo „před barvu“ a blbě se to opravuje

tip2
– finální sesazení lze provést i bez soustruhu – jen v ruce a hvězdice třeba na závitníku. Chce to cvik, ale jde to rychle.


LOKOMOTIVA ČSD T334.0

Lokomotiva řady T334.0 od Vacka) sice nepatří k tomu nejmodelovějšímu, co můžete na svém kolejišti provozovat, ale je to naprostá klasika minulých let a za nevelkých nákladů může krásně zdobit nejednu vlečku vašich kolejišť. Měl jsem tu možnost si jednu postavit a dvě Rosničky upravit.
Pojezd je od Pavla Gülicha pojezdypg.cz, na který je posazen plastový výlisek od Vacka. Výlisek sice nesplňuje nemodernější kritéria, ale je jednoduchý a seženete jej na burze za pár korun. Pojezd je pak Pavlova klasika, takže se jednoduše staví, je přesný tichý a spolehlivý. Základem bylo model digitalizovat a osvětlit. Digitalizace je u tohoto modelu téměř primitivní. Doporučuji na oboustrannou pásku přilepit k motoru dekodér, přiletovat odběr a motor. K osvětlení jsou v jednom případě použity SMD diody 4201 (to je fakt pracné) a v druhém klasika bílo/červené diody d=2mm, kterým jsem zbrousil hlavičku naplocho a nalepil zezadu přímo na světlo. Pochopitelně je nutné stáhnout jas na dekodéru aby nesvítila i kastlička. Nakonec je provedena patina washem od Agamy a samodomo – olejové barvy s modelářským ředidlem kapka na mističku. Vršek nástavců je pak stírán vatovými tyčinkami a roztokem AGAMY aby vytvořily dojem, že obsluha aspoň trochu utřela rez od brzd. Střecha je pak stříkána cca 5ti vrstvami odstínů rzi (různé odstíny a intenzita) a na závěr „černá“ kolem výfuku, opět několik vrstviček. To vytvoří odstupňovaný dojem kombinace rzí a výfukových stop na střeše.


OSOBNÍ VŮZ ČSD BAI

typické vozy pro příměstskou dopravu od výrobce IGRA model (dříve Šikulové) je neodmyslitelným doplňkem k parním lokomotivám 477.0, 464.2 a dalším. Vozy jsou (i přes své známé problémy) jakoby právě vyjely z výroby, a proto je potřeba je zreálnit. Použil jsem velmi jednoduchou patinu, kombinující wash, suché patinátory, filmy, nástřiky. Nejprve je vůz potřeba rozložit na prvočinitele a doplnit všechny přiložené doplňky (nutno je zalepit!). Následně provedeme nástřik rámu vozů (Model master, rez, hnědá, tm. hnědá) 1:50 (a více) s ředidlem (AGAMA nebo Model Master). Slabším roztokem barvy a ředidla jsou nastříkány podvozky. Podvozky je nutné doplnit washem (rez + špína), možno použít buď Agama WASH, ale pozor, na pořadí (terpentýnové nutné nanést před stříkáním), vodní WASH kdykoliv to logika patiny vyžaduje.

Nástřik je potřeba udělat i na přechodový měch. Vlastní skříň je nejprve natřena WASHem, Tm. šedá AGAMA a následně stírána terpentýnem pokud nejsme spokojeni. Špínu nechte v pantech dveří, za zábradlím a v záhybech. Po zaschnutí se pod některými okny náhodně udělají stékance světlým prachem (suchým patinátorem). Následuje střecha. Ta je nejvíce vidět a je nejnáročnější. Střechy vagónů trpěly nejvíce rzí z prachu brzdových zdrží. Čím častěji vagón brzdil ve stanici (tedy u osobáků často) tím intenzivnější zašpinění bylo. Nátěr střechy byl také vystaven působení povětrnostních vlivů a spadu z kouře lokomotivy. Já jsem zvolil střední znečištění, a to pouze běžnou rzí + u některých vagónů běžnou špínu. Nejprve jsem na střechu nanesl tmavý WASH (možnou udělat i olejovou barvou zředěnou s terpentýnem). Po zaschnutí stírám ubrouskem s roztokem AGAMA (nebo uchošťourem). Vždy nutno stírat jedním směrem, a to shora dolů. Kdo chce špinavější, bude stírat jen trochu, tak aby na střeše zůstaly mapy. Po zaschnutí jsou spoje plechů stříkány zředěnou barvou (rez. tmavá) a to jen někde ! Hlavně v čelech vagónů. Druhá vrstva je rez světlá, prováděná tryskou 0,4 a potom 0,2mm. Nakonec je vše zafixováno matným lakem. Vozy jsou doplněny vnitřním osvětlením. Je potřeba upravit odběr proudu z obou podvozků, protože nastříhané ocelové plechy (závaží v podvozku vozu) spojují odběr značně nedokonale. Při propojení odběru pouze z jedné strany riskujete pojízdný stroboskop. Doporučuji je propojit drátky a posílit kondenzátory. 470µF je rozumným kompromisem – ale pozor, výměnou kondíku přijdete o záruku. Každý z výrobců vnitřního osvětlení má svoje pro a proti a je jasné, že každému modeláři bude zcela jistě vyhovovat něco jiného.

1) Pojezdy EU : velmi precizní a sofistikované provedení s možností ovládat jednotlivé sekce. Svítí hezky, přirozeně.
2) STE Electronic : možnost vypnout/zapnout, nesvítí přesně tam, kde jsou světla, ale běžnému provozu vyhovuje. Cenově zajímavé.
3) IGRA models : svítí bíle (zářivkově), svítí trvale. Snadno se montuje a cenově je „mezi“


KOTLOVÝ VŮZ ČSD RAHI

Vozy jsou určeny pro přepravu především ropných derivátů, které bylo potřeba tepelně izolovat. To předurčuje i způsob provozního ušpinění. Zejména kolem ochozů a kolem vypouštěcích ventilů bude vůz ušpiněn obvykle mastnými stopami při plnění. Model je z produkce firmy BRAMOS a může se stát vhodným základem flotily ucelené soupravy kotlových vozů.
Vůz je nejprve ušpiněn provozem, a to rzí od brzdných špalíků. To je provedeno samodomo WASHem vyrobeným z rezavě (a tm hnědě) barvy a ředidla. Následně proveden nástřik stejnými barvami, avšak s vyšším poměrem barvy. Spáry cisterny je potřeba lehce zrezavět na spojích. Stejná barva, tryska 0,2mm. Potom suchým patinátorem (prach, rez) se udělají stékance, na plášti cisterny. Jako poslední se dělá šmucig od olejů – olejová barva s teprentýnem, do kterého zamokra se zasype suchý patinátor agama. To se dělá 2x – 3x, což vytvoří krosnou krustu ropných látel (podle toho, kolikrát cisternu plnili). Poslední je vrstva olejové barvy. Vše pak zafixováno matným lakem (Agama, Model master – záleží co máte). Mastnota se opět vytáhne terpentýnem. Vůz by si zaloužil i úpravu žebříků a také konstrukce rámu neodpovídá předloze. Model (3x) mám však určen pouze pro běžný provoz na kolejišti a tudíž jsem se smířil pouze s jeho ušpiněním.


Stavba hradítka průmyslového objektu

na svém kolejišti jsem chtěl zobrazit řeku, kde na jedné straně bude nábřežní třída s městskými domy a na protilehlém břehu okrajovou část přístavu s průmyslovým podnikem. Do řeky mi zde ústí výpusť z průmyslového podniku, která využívaly blízkých toků např. k pohonu kaplanovy turbíny. Pro regulaci hladiny na výpusti se využívaly desková hradítka regulující hladinu. Takové hradítko seženete pro svoje toky např. od Fallera a dalších výrobců za 500Kč (a víc). Vzhledem k tomu, že mám velké množství MS profilů pro stavbu lokomotiv apod, tak by byl hřích si hradítko nepostavit za pár korun. Přeskočím část, že si na kolejišti vytvoříte kanál pro umístění hradítka. Do kanálu vyrobíte dva zářezy, do kterých potom hradítko zapustíte. Přes kanál, vlévající se do budoucí řeky je kromě hradítka vedena také železniční vlečka. Takže se nabízí společně s hraditkem vytvořit i mostek. Rám hradítka je vyrobena z profilů I velikosti 2x2mm, který přesahuje 15mm nad terén. Na rám je osazena mechanika otevírání. Ta je vytvořena ze zbytků leptů, šroubových tyčí apod. Samotná deska je vyrobena z balzy, která je nalinkována do prken. Přes desku jsou spuštěny pásky 1,1mm, která tvořily táhla desky. Nakonec je vše nastříkáno hnědou, rzí a provedena patina. Nahoře rezavá a prach. Dole potom mech, mastnota a špína. Použity byly WASHe od AGAMy, olejová barva a suchá patina od NOCHA.