ČSD 476.0

Lokomotiva 476.0 představovala odvážný směr, kterým se chtěli vydat představitelé tehdejší špičky lokomotivní konstrukce. Tříválcová sdružená, čtyřspřežní by byla její stručná charakteristika, avšak sluší se dodat, že byla konstruována především pro velký výkon a efektivní využití páry. Doba, ve které se zrodila ji přinesla jméno „Rudá hvězda“, avšak očekávaní naplněna nebyla. Osudnou se jí stal právě nezkrotný výkon, který se občas vymkl kontrole a pro lokomotivu míval fatální následky a osádky ji nakonec překřtili na Rudého ďábla. Lokomotiva do praktického provozu zasáhla poměrně málo, byla neustále upravována a vylepšována, až nakonec skončila jako dvojčitá. Po rekonstrukci patřila k velmi oblíbeným strojům. Měla výkonný kotel, a kola menšího průměru, a tak za to „uměla vzít“. Lokomotivy byly vyrobeny čtyři, ale jednu jsme darovali Stalinovi jako dárek. U nás pak jezdily lokomotivy s označením 476.001 – 003.  Barevné řešení bylo opět geniální a opět z dílny Viléma Kreibicha. Červenohnědý nátěr kombinovaný s šedým pojezdem tendru i lokomotivy s bílými doplňky a charakteristickou aerodynamickou rudou hvězdou na dýmnici vytvořil nádhernou strojní a výtvarnou kompozici.

zdroj - internet (kopie v knize V.Borek, 476.0)  zdroj, intenet

Pro stavbu modelu jsem jako předlohu vybral konkrétně 476.002, a to z praktického důvodu, sehnal jsem k ní nejvíce fotek a materiálů. Model patří už ke generaci, která je kompletně navržena v konstrukční kanceláři Pavel Gulich, Igor Zahrádka. Má tedy na míru jak pojezd, skříň lokomotivy i tendru a pojezd tendru. Nejedná se o žádnou rekonstrukci z továrních pojezdů. Model má také svoje NEJ, a to nejsložitější, doposud navržený model. Základní lepty budou mít cca 700 dílů plus tendr. Zbytek bude potřeba vyrobit. Počítám, že na lokomotivě může být ve finále 800-900 dílů. Pro představu Papoušek jich měl cca 350. Pro kolegy modeláře, kteří žili ve stejném omylu jako já, že je to jen trochu upravená Šlechtična mám vzkaz. „Bohužel Není!“ I když jsem lept začal původně přepracovávat z řady 475.1, musel jsem nakonec předělat 80% dílů.

KOLA PRO ŠLECHTIČNU A RUDÉHO ĎÁBLA
Pro lokomotivu 476.0 jsme vybrali kola Alan Gibson (AG).  Kola mají správný počet paprsků a vzhledově jsou velmi líbivá. Jen mají širší obruče, které by v přepočtu odpovídaly 12cm. Uvedené lokomotivy měly sílu obručí 70mm (a méně). Aby bylo dosaženo dobrého vzhledu bylo potřeba kola AG upravit na hodnotu cca 1mm síly, která je kompromisem mezi konstrukčními možnostmi kola a vzhledem. Zkoušel jsem různé techniky nakonec nejlepší byla úprava obruče (po slisování) na soustruhu protiběžnou frézkou (Proxxon). Frézka je upnuta do úchytu pro soustruhy (dá se sehnat u Proxxona) a použitá válcová stopková frézka. Upraveno takto bylo 28 kol (další ještě čekám).